Specializace dramatická výchova (I.ST)

Charakteristika 

Dramatická výchova je jedním z nejkomplexnějších oborů estetické výchovy. Využívá prostředků a postupů dramatického umění při práci s obsahy různé povahy – zejména s takovými, které se vztahují k oblasti lidských vztahů, jednání. Jde o systém sociálně-uměleckého učení dětí, jehož cílem je jednak estetická kultivace a získávání divadelních dovedností, jednak rozvoj osobnosti a prosociálního chování. Podstatou dramatické výchovy je proces učení především přímým prožitkem a vlastní zkušeností v jednání, zejména ve hře v roli ve světě fikce. Vede k celkové kultivaci svěřence, k hlubšímu chápání člověka, jeho jednání, světa lidských vztahů, situací, příběhů, k rozvíjení jeho tvořivosti a empatie, k prohlubování jeho schopnosti komunikovat, spolupracovat ve skupině, k získávání dovedností vyjadřovat se slovem i pohybem.

Koncepce výuky

Koncepce výuky specializace Dramatická výchova je jednou z nejpropracovanějších v kontextu pedagogických fakult. Studium je realizováno provázanými a navazujícími kurzy, v nichž student získává zkušenosti s procesem dramatické výchovy. Akcent je kladen zejména na proces dramatické výchovy v kontextu prvního stupně základní školy, tedy na profesní uplatnění dovedností a znalostí v povinném nebo volitelném předmětu Dramatická výchova na 1. stupni ZŠ nebo na uplatnění metod dramatické výchovy při výuce v jiných předmětech. Od získávání vlastních zkušeností přecházejí studenti k projektování a realizaci vlastních výukových celků, a to jak se skupinou vrstevníků v rámci kurzu, tak i se skupinou dětí základní školy. Studium specializace je provázeno praxí – náslechovou v prvním ročníku studia specializace a vlastním vedením procesu dramatické výchovy v závěrečném ročníku studia. Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou.

Při studiu specializace dramatická výchova se studenti seznamují s různými podobami procesu dramatické výchovy – s průpravnými hrami, improvizacemi, dramatickou hrou, rozsáhlými herními celky, strukturovaným dramatem, divadlem – fórum, přednesem, inscenační prací s dětmi a cestami k rozvoji dětského diváctví. Děje se tak zejména prostřednictvím reflexe vlastní zkušenosti z činnostně pojaté výuky jednotlivých kurzů. Studium povinných kurzů je doplněno nabídkou různých dílen, seminářů, workshopů, které se zaměřují zejména na rozvoj kompetencí studentů v oblasti divadla a dramatických umění. Studenti tak mají možnost seznámit se i s jinými způsoby práce a dalšími inspirativními osobnostmi.

Studium specializace dramatická výchova je v rámci studia učitelství pro 1. stupeň ZŠ zaměřeno zejména na rozvoj kompetencí studentů v oblasti vedení umělecko-edukačního procesu s dětmi – studenti získávají dovednosti v oblasti hlasové průpravy, jsou rozvíjeni v herních a hereckých dovednostech, v oblasti interpretace uměleckého textu, v dovednosti plánovat a realizovat proces dramatické výchovy s konkrétní skupinou, získávají základní znalosti z teorie oboru. Důraz je kladen na rozvoj kompetencí souvisejících se specifickými rolemi pedagoga v kreativním procesu. Pedagog v takto pojatém procesu motivuje děti k tvorbě a její reflexi, k aktivnímu vztahu k procesu, respektuje žákovu tvorbu, je citlivý k jednotlivému dítěti a vědomě vytváří prosociální skupinové vazby, stává se spoluhráčem či spolutvůrcem, je schopen uplatnit postupy dramatických umění v edukačním procesu, pracovat s metodami navozování fikce prostřednictvím divadelních prostředků, využívat různé prostředky pro zpřítomnění fikce v herních činnostech a vést děti k reflektování zkušeností jako důležité cesty k tvorbě postojů a hodnot.

Diplomový úkol k SZZ z dramatické výchovy (1.ST)

Diplomový úkol k SZZ z dramatické výchovy
pro studentky/ty učitelství 1. stupně ZŠ, specializace dramatická výchova na Pedagogické fakultě UK v Praze

Vzhledem ke změněným podmínkám pro realizaci diplomových úkolů, měníme tímto s vědomím pedagogů oddělení pro Dramatickou výchovou a vedoucí katedry Preprimární a primární pedagogiky znění podmínek pro vypracování diplomových úkolů k obhajobám v letním termínu SZZ 2020.

Tyto změny vycházejí ze situace na školách a v neformálních vzdělávacích zařízeních, kde měly být projekty uskutečněné. V současné době probíhá pouze online výuka, která je pro mnoho projektů nemožná. I po ukončení opatření vlády (v této době s nejistým termínem) však pravděpodobně nenastanou na mnoha školách vhodné podmínky pro dokončení projektů v plné míře.

 

Součástí státní závěrečné zkoušky z dramatické výchovy je obhajoba diplomového úkolu.
Cílem vypracování a obhajoby diplomového úkolu je prokázání dovedností naplánovat, zrealizovat / pokud tomu nezabrání závažná omezení – např. vyhlášení stavu nouze /a zreflektovat projekt / celek obsahující nejméně 6 vyučovacích hodin/ pro žáky mladšího školního věku, vystavených na principech dramatické výchovy.

Diplomový úkol je zadáván v rámci kurzu Praxe dramatické výchovy II.
• Formální podobu práce je možné konzultovat s některým z učitelů/učitelek dramatické výchovy. Jinak je práce studentovým samostatným projektem.
• Diplomový úkol je třeba odevzdat v případě termínu státní závěrečné zkoušky z dramatické výchovy v květnu do 20.4., v případě termínu státní závěrečné zkoušky v září do 25. června, pro lednový termín zkoušky do 15. prosince na katedru primární pedagogiky Mgr. Irena Hanyš Holemá, PhD.
• Diplomový úkol je třeba odevzdat once ve dvou vyhotoveních.
• Diplomový úkol musí mít rozsah nejméně 5 stran strojopisu.
• Předložený materiál nesmí být podkladem pro jiný zápočet nebo zkoušku.

Součástí zpracovaného diplomového úkolu se stává:
1. Plán projektu
1.1
– Charakteristika skupiny /ZŠ, věk žáků/žákyň, obvyklé činnosti a dovednosti žáků/žákyň, pro které je projekt určen/ 
– Kontext realizovaného projektu / součást dlouhodobého plánu, další plánované činnosti, návaznost na další předměty či propojenost s nimi, souvislost s kurikulárními dokumenty školy a třídy/
– Cíle a úkoly realizovaného projektu, včetně specificky dramatických cílů
– Námět, téma
– Časový rozsah realizovaného projektu
– Pomůcky, nároky na prostor
1.2
– Scénář projektu – činnosti, příp. varianty činností

2. Popis a reflexe průběhu činností, užitých metod a výsledků učení žáků
Změna:
Podrobný popis scénáře, podrobné přípravy na realizaci projektu.
Možné doplnit o písemně zformulované  závěry z konzultace s učitelem dané skupiny dětí, s kterou měl být projekt původně realizován, nebo jeho přímé vyjádření.

3. Závěr
– závěrečné hodnocení plánu
 jeho realizace, případně návrhy úprav
Změna:
Popsat v případě, pokud jste realizovali projekt s žáky / před vyhlášením nouzového stavu /

  podstatná zjištění vztahující se k oboru DV
  sebereflexe dovedností studenta
4. Přílohy/použité texty z dětské literatury, pomůcky, fotodokumentace…/
5. Použitá odborná literatura

 

 

Otázky ke SZZ z dramatické výchovy (1.ST)

1. Dramatická výchova a její vztah k pedagogice 20. století – proměny a důležité mezníky
2. Dramatická výchova v systému současného vzdělávání.
3. Dětské divadlo a dětský přednes.
4. Věková a individuální specifika dítěte ve vztahu k dramatické výchově.
5. Proces dramatické výchovy, jeho struktura a obsah.
6. Dramatická výchova a ostatní obory estetické výchovy, specifika dramatické výchovy.
7. Cíle dramatické výchovy ve vztahu k cílům vzdělávání na 1. st. ZŠ.
8. Dramatická výchova jako samostatný předmět.
9. Dramatickovýchovné metody v jiných oblastech kurikula.
10. Principy dramatické výchovy.
11. Improvizace a interpretace.
12. Hra a dramatická výchova.
13. Metody a techniky dramatické výchovy, způsoby vedení.
14. Školní drama /strukturované drama.
15. Plánování dramatickovýchovné lekce.
16. Hodnocení žáka v dramatické výchově.
17. Kompetence učitele dramatické výchovy. Styly vedení dramatickovýchovné lekce.
18. Směry dramatické výchovy ve světě a možnosti jejich využití v současné škole.
19. Osobnosti dramatické výchovy jako inspirační zdroje pro současnou teorii a praxi.
20. Zdroje a náměty pro dramatickovýchovný proces.
21. Práce s uměleckým textem v dramatické výchově. Literatura pro děti a mládež a dramatická výchova.
22. Základní vlastnosti hlasu a hlasová hygiena.
23. Technika řeči a její metodika.
24. Divadlo pro děti.